Dráhy musí investovat miliardy do zabezpečovacích zařízení
Praha - Blízko k vážné železniční nehodě bylo letos 11. dubna u Předměřic nad Labem. Devět minut po desáté večer vyjel ze stanice spěšný vlak směrem na Hradec Králové, přestože na semaforu ještě svítila červená. A proti už se chladnou nocí blížil jiný osobní vlak. Hrozící srážce, o které podřimující cestující neměli ani potuchy, se nakonec podařilo zabránit až použitím posledního možného opravného prostředku. Takzvaného generálního stopu, který zastavil všechny vlaky v okolí. Ohrožené soupravy nakonec dělilo jen pár set metrů prázdné koleje.
Není to zdaleka ojedinělá věc. Případů, kdy vlaky vyjedou ze stanic na červenou, je už jen v letošním roce 39 a celková škoda při nich dosáhla skoro dvou milionů korun. A vloni dokonce padl rekord. Bylo jich celkem 91, jeden člověk zemřel, čtyři byli zranění, škody vyšplhaly na 131 milionů.
"Případů je rok od roku více, jen za poslední týdny čtyři. Třeba u Prosenic vjel 21. dubna osobní vlak do cesty rychlíku z Brna do Bohumína, ten naštěstí před návěstidlem bezpečně zastavil," uvedl generální inspektor Drážní inspekce Roman Šigut.
Na vině bývají skoro vždycky strojvůdci, kteří si už roky stěžují na přetížení a únavu. Jenže tak jednoduché to není. Mnoho let měli pomocníky. Muže nebo ženy s červenými čepicemi a plácačkami v rukou. Dokud se oni nepostavili před lokomotivu, nezvedli zelenou barvu a nezapískali, troufl si strojvůdce vyjet jen velmi zřídka. "Dříve byl zodpovědný výpravčí i strojvůdce. Nyní už jen strojvůdce,“ říká Šigut.
Výpravčí ale z peronů postupně zmizeli kvůli modernizaci tratí, po níž je provoz na železnici řízený ze vzdálených dispečinků. Podle inspekce ale bylo chybou výpravčí odvolávat zejména ve velkých stanicích, dokud v nich nebude fungovat systém, který vlaky při vyjetí na červenou automaticky zastaví. Návrh na návrat průvodců na peróny dávala inspekce už v roce 2012, narazil ale na odpor. Správce železniční a dopravní cesty (SŽDC) to odmítl jako krok, který je v rozporu se světovými trendy.
Nyní už proto inspekce volání po mužích a ženách s plácačkou vzdala. Zato žádá co nejrychlejší vybavení všech tratí moderní technikou. "Když je návrat výpravčích SŽDC odmítán, zbývá už jen jedno řešení. Vybavit tratě a lokomotivy technikou, která jízdu na červenou buď nedovolí vůbec, nebo vlak automaticky včas zastaví," uvedl Šigut.
Autopilot vlak nezastaví
Řada vlaků má už dnes takzvaného autopilota neboli automatické vedení vlaku s cílovým brzděním, tedy přístrojem ovládaným dojetím do stanice. Přístroj také automaticky snižuje rychlost na takovou, která je v úseku předepsána. Podobné zařízení ale bylo i v soupravě, která vloni prorazila narážedlo a vjela až na nástupiště Masarykova nádraží. Strojvůdce ho totiž měl vypnuté. A vyjetí na červenou nedokáže autopilot zabránit, ani když je zapnutý.
Šance na zlepšení současného stavu a zmenšení rizika, které nyní na železnicích do jisté míry existuje, tak představuje zejména moderní zabezpečovací systém se zkratkou ETCS (European Train Control System). Ten je zabudován jak na trati, tak v lokomotivě a jízdám na červenou dokáže spolehlivě zabránit. Z českých tratí je však zatím používán pouze na jednom ze dvou hlavních železničních koridorů, konkrétně mezi Kolínem, Českou Třebovou a Břeclaví. Do jeho dalšího rozšíření se chystají SŽDC, České dráhy i ČD Cargo investovat miliardy korun. Musí, a to nejen kvůli zvýšení bezpečnosti. Po Česku totiž investice do zabezpečení tratí žádá Evropská komise a dává pro hlavní tratě jasný termín dokončení, kterým je rok 2030.
SŽDC tak jen v příštím roce podle svého tiskového mluvčího Marka Illiaše proinvestuje přes tři miliardy korun. "Na řadu přijdou například úseky Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav, Kralupy nad Vltavou - Praha - Kolín a Přerov - Česká Třebová,“ řekl Illiaš.
Na masivní nasazení nejmodernějšího evropského vlakového zabezpečovače ETCS se připravují České dráhy i ČD Cargo. "Společně plánují do ETCS v lokomotivách investovat přes 10 miliard korun a vybavit více než 1000 lokomotiv a dalších vozidel,“ uvedl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Jenže potrvá roky, než budou i ty nejfrekventovanější tratě vybaveny. Třeba úseky mezi Prahou a Hradcem Králové, Kolínem a Brnem přes Jihlavu či mezi Brnem a Olomoucí přijdou na řadu až po roce 2020.
A regionálních tratí se nejmodernější zabezpečení netýká vůbec. Tam prý musí stačit současný stav. "Zabezpečeny jsou všechny tratě. Tratě mají čidla, dispečinky vědí, kde se soupravy pohybují, mohou je při selhání strojvedoucího zastavit dalšími návěstidly, případně generálním stopem. Strojvůdci mohou být vyzvání i přes vysílačku, telefonem, jejich kolapsu brání takzvaný Živák, který musí mačkat každých deset vteřin," řekl Illiaš.
Zdroj: aktualne.cz