Dřevo ovládlo vývoz do Číny

23.08.2019 11:31
Z Česka do Číny se poprvé v historii vozí víc zboží než v opačném směru. Má to ale prostý důvod – kůrovcovou kalamitu. Kontejnerů se dřevem nyní míří do říše středu tolik, že to komplikuje vývoz dalšího zboží. Na volné kapacity se musí čekat.
 
PRAHA Kůrovcová kalamita zahltila exportní trasy do Číny. Ve druhém čtvrtletí tvořilo podle nových údajů statistiků dřevo téměř tři čtvrtiny vyváženého zboží. Hmotnost vývozu tak poprvé překonala hmotnost dovozu z této asijské země.
Dřevo ale obchod s Čínou vyrovnalo, jen co se týče hmotnosti. V penězích se kůrovcový smrk nevyrovná mobilům, počítačům a elektronice, které putují v opačném směru.
Data navíc ukazují, že se stále nedaří do Číny vyvážet zboží s vysokou přidanou hodnotou. Nejvíce vyvážíme buničinu a surové dřevo. Bez těchto dvou surovin by byl export do Číny nejslabší za poslední tři roky. Klesají totiž i dodávky pro automobilový průmysl, protože si potřebné díly už vyrábí Čína sama.
Ve druhém čtvrtletí 2019 tvořilo surové dřevo celé tři čtvrtiny hmotnosti do Číny vyváženého zboží. V penězích je na druhém místě. První je v tomto ohledu zmíněná buničina. Tedy opět dřevní produkt a surovina k výrobě dalšího zboží. Až v Číně z ní pak vyrábějí například oděvy, spacáky nebo hygienické potřeby.
Exportér kůrovec
 
Vývoz neopracovaného dřeva prudce vzrostl spolu s vyšší těžbou. Kůrovcová kalamita vytvořila na trhu výrazný přebytek dřeva, které není kam udat.
„Export dřeva je samozřejmě za normálního stavu negativní pro domácí průmysl. Dnešní situace ale není ani zdaleka standardní. Export do Číny se dá vnímat jako ventil, který může alespoň nepatrně pomoci,“ popisuje Karel Hanzelka, mluvčí koncernu Agrofert, kam patří i dřevozpracující podnik Wotan.
Loni se vytěžilo rekordní množství, téměř 26 milionů kubíků, letos to má být ještě více. Vlastník poloviny lesů v Česku – Lesy ČR – plánuje podle své mluvčí Evy Jouklové zvýšit těžbu z loňských deseti na letošních dvanáct milionů kubíků.
Loni se ještě podařilo podle údajů o těžbě a exportu obvyklé dvě třetiny dřeva udat v Česku, vyváželo se hlavně do Rakouska a Německa. Letos už půjde na vývoz větší díl. Čeští odběratelé dřeva loni zaplnili sklady, nemají další kapacity ani poptávku. Zájem nejeví ani tradiční exportní trhy.
Existuje ale jeden velký světový trh, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem dřeva – Čína. Tam odebírají prakticky všechno, co se jim nabídne, a nevadí jim ani kůrovcová kvalita dřeva.
Zatím tam surovina míří hlavně přes prostředníky – přes dřevozpracující podniky a obchodníky. To by se ale mohlo změnit. „S čínskými partnery jednáme o přímém kontraktu,“ říká Jouklová.
Dopravní výzva
 
Jen za první pololetí zamířilo z Česka do Číny 451 tisíc tun dřeva. Většina přes přístavy v Hamburku, Brémách nebo Gdaňsku, část putuje vlakem. Situace vysává z trhu kamiony, volnou kapacitu nemá ani železnice a nedostatkovými se náhle staly i kontejnery.
Dříve platilo, že z Asie sem směřuje násobně více zboží než v opačném směru, většina kontejnerů se tak z Česka vracela prázdných. Dřevo poměr dovozu a vývozu vyrovnalo. Teoreticky by tak mohly být vlaky nebo lodě vytížené v obou směrech.
Jenže většinu prázdných kontejnerů, kterými se dovezlo spotřební zboží, nelze použít na přepravu dřeva. To se vozí téměř výhradně dlouhými kontejnery. A ty nejsou vhodné na převážení křehčích výrobků. „Vzhledem k vysoké váze dřeva se obvykle pro transport využívají starší kontejnery se speciálně zpevněným dnem. I tak se mohou během přepravy poškodit. Ne všechno zboží je ale možné v těchto kontejnerech přepravovat do Česka,“ říká Lucie Svobodová, šéfka divize Forwarding v logistické společnosti Gefco.
Na trhu je tak aktuálně nedostatek dlouhých kontejnerů, a kdo potřebuje do Číny exportovat něco, na co je menší šestimetrový kontejner nedostatečný, musí déle čekat. Společnost DB Schenker už začala do Česka stahovat i kontejnery ze sousedních zemí.
Dřevo se musí dostat do přístavů. To klade nezvykle vysokou poptávku po již tak zatížené železnici. „Dochází k velkému vytížení přepravních kapacit na klíčových železničních tratích, například do Hamburku,“ popisuje Svobodová.
Kvůli rostoucí ekonomice není na trhu ani dostatek volných kamionů. „Poptávka významně převyšuje nabídku prázdných námořních kontejnerů i tahačových kapacit,“ říká Radek Duda ze společnosti Dachser. Již několik měsíců to podle něj blokuje exporty pro jiná odvětví, jež také využívají dlouhé kontejnery tohoto rozměru. Někteří rejdaři už proto začali dřevo odmítat.
 
Neekologická buničina
 
Buničina je silným exportním artiklem do Číny už několik let. Jde hlavně o produkci společnosti Lenzing Biocel Paskov. Tato chemička z Ostravska patří pod rakouský celulózový gigant a česká buničina se do Číny vozí do dalšího závodu této firmy k dalšímu zpracování. Surovina se používá na výrobu textilií.
Produkce je poměrně náročná na spotřebu vody. Zdejší výrobní linka je ale poměrně nová a moderní, oproti konkurenci se proto dostává na výborné hodnoty. „Používáme zhruba 40 kubíků vody na tunu buničiny,“ popisuje mluvčí koncernu Waltraud Kasererová. Podle údajů České informační agentury životního prostředí patří paskovská chemička navzdory postupnému zlepšování ekologické situace stále mezi významné producenty oxidu uhličitého a dalších nežádoucích látek. V roce 2017 šlo do ovzduší 700 tun oxidů dusíku a 300 tun oxidů síry. Při výrobě vznikají i látky, jako je fosfor, chrom, kadmium nebo olovo.
 
Co se do Číny nejvíce vyváží (2. čtvrtletí 2019)
 
 Buničina 1021,5
 Surové dřevo 784,5
Vypínače, jističe atp. 782,2
 Autodíly 681,3
 Mikroskopy 637,8
 Čerpadla 572,3
Telefony a jejich díly 452,1
 Kohouty a ventily 379,4 
Hračky (Lego) 361,8
 Mechanické stroje 356,9
 Měřicí přístroje 350,3
Surové dřevo 260 989,8
 Buničina 49 855,5
 Ropné oleje 6378,8
 Autodíly 3380,5
Části kolejových vozidel 2980,7
 Opracované dřevo 1970,6
 Polymery 1943,7
 Kaučuk 1928,9
 Měděný odpad 1357,3
 Stavební stroje 998,1
 Pneumatiky 997,1
 
Zdroj: Doprava