Před 25 lety

– Změny evropského jízdního řádu rozebírala Rovnost před čtvrtstoletím. Jako první upozornil redaktor na nárůst ceny samotné brožury. Místo 6,50 Kčs za ni nově lidé zaplatili necelých třicet korun.

            Novinkou na trati se stal spoj EuroCity expres z Vídně do Prahy pojmenovaný po skladateli Antonínu Dvořákovi. „Trať z Vídně do Prahy, která měří 407 kilometrů, ujede souprava EC 8/9 za čtyři hodiny a osmapadesát minut,“ napsal redaktor.

V Praze nabídl vlak přípoj do Berlína a ve Vídni spojení s Benátkami.

            Z Brna do Prahy dojel Antonín Dvořák za tři hodiny a devět minut. „Pro srovnání, expresní autobus ČSAD urazí vzdálenost mezi oběma městy za dvě hodiny a pětatřicet minut,“ poznamenal autor zprávy.

            Zároveň zmínil, že ve vlaku neplatí slevy domácích železničních dopravců, takže za cestu z Prahy do Brna dospělý pasažér zaplatí sto třicet korun. Zmíněný autobus na stejné trase stál cestující čtyřiasedmdesát korun. „Pohodlí ve vlaku EC je ale srovnatelné s letadlem,“ dodal tehdejší redaktor Rovnosti.

            Československé dráhy znovu zavedly u některých spojů zastavování na znamení.

„Cestující musí včas a kladně reagovat na dotaz průvodčího či vlakvedoucího nejpozději v předcházející zastávce,“ uvedla Rovnost.

Pokud chtěl někdo na zastávce na znamení nastoupit, musel stát tak, aby ho posádka vlaku včas viděla.

A jestliže i přesto vlak nezastavil, neměl nárok na odškodnění.

            Autor textu se rozhodl porovnat železniční společnosti Československa, Rakouska a Německa a jejich služby. „Naše dráhy vyjdou z měření sil v kvalitě a rychlosti neslavně,“ zhodnotil redaktor.

            Pokud se podle něho chtěl československý dopravce řadit mezi vyspělé evropské železniční společnosti, musel radikálně zlepšit služby, zajistit čistotu vozů a přebudovat hlavní železniční tahy na jízdu vyšší rychlostí.

Zdroj: Brněnský deník