Rakouské předpisy jsou jednodušší

„Odvozíme v průměru 140 nákladních vlaků ucelených přeprav ročně, letos to bude o něco více. Odhaduji, že náš výkon proti roku 2023 naroste na dvojnásobek. 1. písecká, lesní a dřevařská je naším majoritním vlastníkem, a většina našich zakázek je s nimi spojená. Takže je to částečně něco jako závodová doprava,“ říká v podcastu Jan Hruška. „Už se nám stalo, že jsme měli na síti šest i více vlaků,“ dodává.

CityRail má ve své flotile celkem šest lokomotiv, které nejčastěji operují v západních a jižních Čechách nebo na Vysočině. Vlastní dvě z nich, lokomotivu řady 742 a také lokomotivou přezdívanou Herkules. Ostatní mašiny má firma v pronájmu.

Kůrovcové dřevo z českých hor je dnes už téměř pryč, novou obchodní příležitostí pro CityRail je ale přeprava napadeného dříví z Německa. „Kůrovec se od nás vystěhoval na západ. Kůrovcové dřevo z Německa vozí kamiony do regionu Chebska a odtud ho distribuujeme dále vlakem. A nejsme jediný dopravce, který to takto dělá,“ říká Hruška. Proč nemůže jet dřevo už z Německa po kolejích, rozebíráme v našem rozhovoru, který si můžete teď pustit zde na stránce.

Hruška jako strojvedoucí jezdí často v čele vlaků se dřevem. Někdy proto, že chybí kolega, který by to odvezl, někdy proto, že si chce na mašině odpočinout. Jezdí ale také pro dopravce KŽC Doprava na historických bardotkách a na parních lokomotivách na úzkokolejkách kolem rakouského Gmündu.

Strojvedoucím se stal ale na úzkokolejkách, které vycházejí z Jindřichova Hradce. V podcastu tak vzpomínáme i na to, jak prožíval vznik Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) a převod provozu, tratí i vozidel z Českých drah na JHMD v roce 1998 za jednu korunu.

„To jsou pocity, které se nedají opakovat. To má člověk možnost jednou za život. Jsem z toho regionu a vždycky jsem chtěl na železnici pracovat. Trať do Nové Bystřice byla vždycky má nejoblíbenější,“ říká Jan Hruška. A neprobíráme jen osobní dopravu, ale také nákladní přepravy na jihočeských úzkorozchodných drahách.

V aktuálním díle podcastu také srovnáváme české i rakouské předpisy, protože Jan Hruška jezdí jako strojvedoucí na obou stranách hranice. „Rakouské předpisy jsou jednodušší a jsou psány možná trochu s otevřeným koncem, což je velký rozdíl proti českým předpisům, které se snaží řešit všechny možné situace až do nejmenších možných detailů. Tady v Česku jsme zase mistři operativy, a to nemyslím pejorativně. V případě provozních problémů se u nás okamžitě hledá řešení, to v Rakousku úplně běžný styl není. Ne že by si s mimořádnými událostmi neuměli poradit, ale rozhodně jim to trvá déle,“ říká v podcastu Jan Hruška.

Zdroj: dp