Stadler obnoví převážnou část vozidlové flotily
Výrobce železničních kolejových vozidel Stadler, dodá v následujících letech zcela nové vozy pro městskou železnici S-Bahn, kterou provozuje Berlínská radnice společně s Deutsche Bahn. Je nutno připomenout, že firma Stadler dodala úspěšně motorové vozy pro České dráhy, a národní dopravce chce u výrobce se sídlem ve Švýcarsku, objednat v dalších letech opět motorové vozy pro lokální tratě.
Švýcarský Stadler byl oficiálně vyhlášen vítězem obřího kontraktu na obnovu vozového parku příměstské železnice v Berlíně. V první fázi má firma dodat „pouze“ 382 vozů, které budou tvořit 85 čtyřvozových a 21 dvouvozových jednotek. V rámci opce je pak možné dokoupit dalších 998 vozů. Systém S-Bahnu v Berlíně je zcela odlišný od „ESKA“, které známe z českých železnic, a unikátní je i v rámci Německa. Provozovatelem sice historicky byly vždy Německé dráhy (DR, později DB), jež jsou 100% vlastníkem i současného dopravce S-Bahn Berlin GmbH, nicméně když se ve 20. letech 20. století rozhodovalo o elektrifikaci příměstských drah v Berlíně, byl zvolen systém se stejnosměrným napětím (750 V DC) s napájením z postranní kolejnice, tedy systémem, jež je typický pro podzemní dráhy. Podobné řešení pak v rámci Německa použil ještě Hamburk. Díky zvolenému řešení se z berlínského S-Bahnu stal zcela svébytný systém s vlastní infrastrukturou, kterou nevyužívají jiné vlaky.
První elektrifikovaný úsek berlínského S-Bahnu byl uveden do provozu dne 8. 8. 1924. Do počátku druhé světové války bylo elektrifikováno 294,8 km. Závěrem války však byla nemalá část infrastruktury zničena a velkou ranou pro berlínský S-Bahn bylo finální rozdělení města stavbou Berlínské zdi, díky čemuž v západní části města došlo postupně k zastavení provozu na 7 z deseti linek. Ve východní části sektoru se však systém dále rozvíjel a po znovusjednocení města začala doprava příměstskými vlaky nabývat na významu. Zatímco v roce 1991 přepravil S-Bahn 193 mil. pasažérů, v roce 2006 to bylo už 371 mil. pasažérů a v roce 2014 dokonce takřka 414 mil. pasažérů. S-Bahn Berlin je tak dnes jedním z nejdůležitějších dopravních prostředků v Berlíně, který je svým charakterem i četností spojů plně srovnatelný s berlínským metrem. Vždyť podzemní dráha provozována berlínským DP (BVG) přepraví „jen“ o cca 100 mil. pasažérů ročně více než systém S-Bahnu. V plánech sítě veřejné dopravy jsou pak linky S-Bahnu i metra stavěny na totožnou úroveň a jediným rozlišovacím znakem je v podstatě pouze označení linek písmeny S (pro S-Bahn) či U (pro metro).
Berlínský S-Bahn má dnes 331,5 km tratí a 166 stanic, z nichž 75 km a 33 nádraží leží na území spolkové země Brandeburg (Braniborsko), zbytek pak přímo v Berlíně. Na tratích je provozováno dohromady 15 linek. V provozu jsou tři typy souprav řad 480, 485 a 481. Nejstarší pocházejí z počátku devadesátých let. Řada 485 byla původně určena pro systém ve východním Berlíně, řada 480 pak v západním sektoru. Vozy řady 481 pak pocházejí z let 1996–2004 a tvoří dnes nejpočetnější flotilu vozidel linek S.
Kromě Stadleru má ovšem radost z kontraktu také další strojírenský gigant – Siemens AG. Ten totiž se Stadlerem tvořil ve výběrovém řízení konsorcium (ustanovené již v roce 2012). Hlavním dodavatelem zastřešujícím projekt a majícím na starosti výrobu mechanických částí vozidel je sice Stadler, nicméně elektrické zařízení a podvozky dodá právě Siemens. Doplňme, že většina nových souprav by měla být deponována v depu Grünau.
Zdroj: Doprava