Staré nádražní budovy, domky, skladiště i vlečky SŽDC likviduje
Zcela zvláštním způsobem ke svěřenému majetku přistupuj Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), což je organizace zřízená státem, a starajíce se o infrastrukturu a provoz na ní jako takové. Pokud se jedná o budovy a staré skladištní objekty, které v mnoha případech pamatují ještě staré mocnářství, SŽDC tyto objekty za zcela podivných okolností likviduje a pozemky sanuje.
LIKVIDACE STARÝCH BUDOV, MNOHDY I PAMÁTKOVÉHO CHARAKTERU
O staré skladištní budovy, staniční budovy, strážní domky i stavědlově věže, kde už modernizace provozu s takovými objekty nepočítá, mají zájem desítky obcí i kraje. Nemalou součástí tohoto zájmu jsou i organizace a spolky občanských sdružení, které provozují historické vlaky. SŽDC tak v současné době likviduje i staré objekty na lokálce z Nýřan do Heřmanova Městce, nebo i v tomto týdnu šla k zemi i stará výpravní budova v Hranicích u Aše.
Míst, kde SŽDC vykonává takovou aktivitu, je po celé zemí více. Nejčastěji zvláštním způsobem k likvidaci hmotného majetku dochází na lokálkách, které ze svého historického období mají nejvíce specifických staveb, ať již z počátku provozu dráhy, případně budovy z dob první republiky.
Na dotaz, zda by SŽDC takové objekty měla nabízet především obcím a krajům, nám mluvčí Jakub Ptačinský odpověděl, že takové opatření generuje nadměrnou administrativu i konkrétních zaměstnanců, kteří u správce infrastruktury mají zcela jiné činnosti.
ZBOURÁME A SEŠROTUJEME. MACEŠSKÝ PŘÍSTUP SŽDC
Desítky objektů jsou v současné době v havarijním stavu. Nedávno se poroučelo k zemi i zachovalé skladiště ve stanici Kopidlno, kde dokonce docházelo se svolením SŽDC k rozebírání stavebního materiálu z tohoto skladiště civilními osobami z obce. Samotné budovy i skladiště, resp. jejich současný stav, je poplatný své době, ale také způsobem údržby a investic do konkrétních staveb. Čtyřicetiletá izolace, podfinancovaná a přezaměstnaná Československá státní dráha, nejevila v minulosti o údržbu takový zájem, jako v dnešní době organizace SŽDC. Ta mnohdy "historický" majetek rovnou zbourá.
Případ obce Hranice u Aše je ale trochu jiný. Obec projevila enormní zájem o převod nádražní budovy z roku 1889 pod svojí správu. SŽDC ale takové přání vyslyšet nechtěla, obec navíc měla v plánu v případě získání budovy, vybudovat v celém objektu i nájemní byty. Přístup SŽDC je o to podivnější, že zastává nejspíš interní pravidlo převzaté od ČD Cargo a ČD jako takových, že v případě odkupu jakéhokoliv železničního vozidla, nesmí kupující generovat konkurenční aktivity které jinak v síti SŽDC vykonává již Cargo a České dráhy. V minulosti tak Cargo sešrotovalo desítky provozuschopných nákladních vozů, než aby je odprodalo konkurenci.
Jenže v budovách které má správce infrastruktury ve svém referátu, není možné vytvářet konkurenční prostředí jak této, tak i jiné organizaci provozující dráhu, což jsou oba dopravci Cargo a ČD.
Zdroj Doprava