Stát o osudu železničního mostu pod Vyšehradem rozhodne v řádu dnů
Rozhodnutí o tom, zda bude Výtoňský železniční most i nadále kulturní památkou, padne v řádu příštích dnů. Správa železnic, která o sejmutí památkové ochrany žádá už podruhé, na konečné rozhodnutí pospíchá kvůli špatnému stavu mostu.
Na včerejší besedě k budoucnosti mostu pořádané organizací Nebourat.cz to uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Göryczková. Co s mostem bude dál, bez ohledu na rozhodnutí ministerstva kultury, není stále jasné. Památkáři ale poprvé veřejně připustili, že by jim stačila i replika mostu. Náměstek pražského primátora Adam Scheinherr současně oznámil, že je Praha připravena podílet se finančně na rekonstrukci stávajícího mostu.
O budoucím stavu důležitého přemostění Vltavy jsou různé představy. Správa železnic by ho nejraději kvůli špatnému stavu zbourala a postavila nový, svůj názor podpírá projektanty ze Sudopu Praha, i části odborné veřejnosti. Praha a památkáři by chtěli most opravit, Praha současně požaduje ještě třetí kolej kvůli nárůstu provozu. Včerejší setkání ale naznačilo, že všechny strany jsou ochotny určitých kompromisů.
„Tlačí nás hlavně čas. Rok a půl se nic neděje, čekáme na rozhodnutí, co dál,“ řekl Petr Hofhanzl, ředitel Stavební správy západ Správy železnic. „Stavba další koleje by měla začít co nejdříve, aby se při rekonstrukci mohla na ni převést doprava. Jsme v časové tísni, bude nutný kompromis, aby se nikdo neodvolával. Jinak hrozí, že se most bude muset zavřít,“ řekl Scheinherr.
Výrobní ředitel Sudopu Ivan Pomykáček uvedl, že konstrukce mostu není v dobré kondici. Oproti vzniku mostu je na něm provoz dvacetinásobný. „Dopravní stavby se staví na sto let, pak jsou už na hraně životnosti, to se nám potvrdilo i zde,“ řekl Pomykáček. Diagnostika mostu podle něj ukázala, že více než 60 % mostu by se při rekonstrukci muselo vyměnit. Podle něj jsou relativně v pořádku pilíře, které by mohly být zachovány. „Pokud most necháme, jak je, tak v roce 2024 hrozí jeho kolaps,“ řekl Pomykáček.
Správě železnic se do rekonstrukce současného mostu nechce z více důvodů. Obávají se, že potrvá příliš dlouho, kolem tří až čtyř let, což výrazně omezí provoz pražské železnice. Kvůli kapacitě už Správa železnic zpracovává projekt na zdvojkolejnění Branického mostu (někdy přezdívaný Most inteligence), aby část provozu z jednoho břehu Vltavy na druhý odvedla přes Krč. Současně se Správa železnic domnívá, že po rekonstrukci budou muset most častěji opravovat.
Pavel Štorch, který diskuzi pořádal, upozornil, že v Evropě je řada nýtovaných mostů, které jsou památkou a nebouraly se. Hofhanzl na to reagoval argumentem, že řada mostů se naopak zbourala, jako příklad uvedl podobný most přes Dunaj v rakouském Linci. Podle Štorcha by měla být vypsána v případě zbourání mostu mezinárodní architektonická soutěž na jeho budoucí podobu. „Rozhodnutí ministerstva kultury o památkové ochraně budeme respektovat,“ dodal.
Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) chce přes Vltavu třetí kolej. Podle Lukáše Tittla z IPR je nárůst dopravy enormní. Na mostě projede v průměru 13,5 párů vlaků za hodinu, odhady počítají s navýšením v příštích letech na 17 párů. „Je to v podstatě nejvytíženější železniční úsek v zemi,“ dodal Tittl. IPR chce navíc ve Výtoni vybudovat ještě železniční zastávku. Přes most přejede denně přes 21.000 lidí. Denně to je 366 vlaků, kdy nejvíc vlaků spadá do příměstské železnice.
Zdroj: Doprava