Z „Hlaváku“ se jezdí už 145 let

Pouhých devět pasažérů dorazilo na zbrusu nové nádraží Františka Josefa premiérovým spojem 14. prosince 1871. Nešlo však o to, že by se Pražanům nová „parostrojní stanice“, třetí v české královské metropoli, nelíbila. Naopak – přezdívali jí kvůli jejímu vzhledu „zámecká“ a cestujících na dráze císaře Františka Josefa utěšeně přibývalo. Novorenesanční budova nádraží se stala nepřehlédnutelnou dominantou na pomezí Nového Města pražského a Vinohrad. Za jejím projektem stál známý architekt Ignác Ullman, mimo jiné třeba tvůrce Letenského zámečku.

O spojení Prahy s Vídní přes Benešov a jižní Čechy se debatovalo už na počátku 40. let 19. století. Ačkoli přednost dostala stavba tratě z Prahy do Olomouce, zájem o dráhu přes jižní Čechy trval. „Problém představovaly obrovské sumy, které železniční investice stály. Teprve zájem jednoho z největších pozemkových vlastníků Jana Adolfa ze Schwarzenbergu stavbu umožnil,“ vysvětluje historik Miroslav Kunt. Povedlo se a před 145 lety vyjel z nové stanice první vlak. Už po pár desetiletích přestalo Hlavní nádraží kapacitně stačit, v roce 1901 tak začala jeho secesní přestavba podle plánů Josefa Fanty. „Pojal ji v duchu velkolepých nádraží Evropy,“ připomíná historik Prokop Toman. Kolejiště zastřešily ocelové konstrukce o rozpětí 33 metrů a výšce 18 metrů. Vzniklo tak v českých podmínkách unikátní dvoranové nádraží, jak ho známe dodnes. Po rozpadu Rakouska-Uherska byla stanice překřtěna jménem amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. To vydrželo do německé okupace, kdy v roce 1940 změnilo název na Hlavní nádraží.

Zdroj: 5plus2