Začal provoz dvou železničních nákladních koridorů

12.12.2015 08:50

Po několika měsících intenzivních přípravných prací se na počátku listopadu uskutečnila inaugurace dvou evropských železničních nákladních koridorů – Baltsko-jadranského, který spojuje sever Evropy s jihem, a Severomořsko-baltského spojujícího východ Evropy se západem. Oba koridory jsou součástí evropské železniční sítě pro nákladní dopravu sestávající se z devíti definovaných železničních nákladních koridorů vytvořených na základě nařízení EU ze září 2010.

Baltsko-jadranský železniční nákladní koridor je veden přes šest členských zemí EU: Polsko, Českou republiku, Slovensko, Rakousko, Slovinsko a Itálii. Tvoří ho 4825 kilometrů železničních tratí spojujících nejvýznamnější baltské a jadranské přístavy s hlavními vnitrozemskými terminály a hospodářskými centry jednotlivých států. Začíná v baltských přístavech Svinoústí, Štětín, Gdyně a Gdaňsk, dále prochází přes Polsko, Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Poté přechází do Slovinska a Itálie a končí v přístavech Koper, Terst, Benátky a Ravenna v Jadranském moři. Celý Baltsko-jadranský železniční nákladní koridor spojuje 61 terminálů a patří k němu osm námořních přístavů.

Na jednom místě se objednávají trasy pro celý koridor

V orgánech tohoto nákladního koridoru působí zástupci šesti ministerstev dopravy či infrastruktury, stejný počet manažerů infrastruktury: PKP Polskie Linie Kolejowe Spółka Akcyjna, Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Železnice Slovenskej republiky, ÖBB-Infrastruktur AG, RFI Rete Ferroviaria Italiana S.p.A., SŽ-Infrastruktura, d.o.o., a jeden přídělce kapacity dráhy – Javna agencija za železniški promet Republike Slovenije.

Od 10. listopadu 2015 mohou žadatelé objednávat vlakové trasy pro celý koridor z jediného kontaktního místa (angl. Corridor One Stop Shop, zkr. C-OSS). C-OSS je nové funkční rozhraní pro mezinárodní železniční nákladní dopravu na celém Baltsko-jadranském koridoru. Zároveň je jediným kontaktním místem, kde mohou zákazníci předkládat žádosti o přidělení kapacity pro mezistátní nákladní vlaky na tomto koridoru. Jediné kontaktní místo nabízí rezervní kapacitu pro přepravu „ad hoc“ a předpřipravené trasy pro roční jízdní řád. Prakticky to znamená, že zákazník si na jediném kontaktním místě může objednat například trasu z Ostravy do Terstu s využitím moderní aplikace (Systému koordinace přidělování tras – PCS), kterou vyvinula mezinárodní železniční organizace Rail Net Europe (RNE). Zahájení činnosti koridoru rovněž znamená usnadnění informačního toku ke koordinaci prací na infrastruktuře podél koridoru. Výměna informací by měla zvýšit kvalitu služeb pro zákazníky.

Nový koridor zajistí lepší dostupnost nejen Pobaltí

V Severomořsko-baltském železničním nákladním koridoru je sdruženo šest manažerů infrastruktury (Infrabel – Belgie, ProRail – Nizozemsko, DB Netz AG – Německo, Správa železniční dopravní cesty – Česká republika, PKP Polskie Linie Kolejowe S.A. – Polsko, AB Lietuvos geležinkeliai – Litva) a litevský přídělce kapacity dráhy (Valstybine Geležinkelio Inspekcija prie Susisiekimo Ministerijos), kteří spolupracují ve správní radě koridoru. Dále jej tvoří šest ministerstev v resortu dopravy v těchto zemích působících ve výkonné radě koridoru. Koridor zahrnuje přes 6000 kilometrů železničních tratí a spojuje nejdůležitější severomořské přístavy se střední Evropou a pobaltskými zeměmi. Je veden přes šest členských zemí EU: začíná v severomořských přístavech Wilhelmshaven, Bremerhaven, Hamburk a Amsterodam, Rotterdam, Ant-verpy a větví se ve středním Německu po trasách Cáchy – Hannover -/Berlín – Varšava – Terespol (polsko-běloruská hranice) /Kaunas/Falkenberg – Praha/Vratislav – Katovice.

Nabízené trasy budou k dispozici od ledna

Nákladní koridor tvoří více než 170 terminálů a patří k němu šest námořních přístavů. Do roku 2020 se předpokládá jeho postupné rozšíření do Estonska, Lotyšska a k polsko-ukrajinské hranici. Jediné kontaktní místo tohoto koridoru opět nabízí předpřipravené trasy pro roční jízdní řád a rezervní kapacitu pro přepravu „ad hoc“. Prakticky to znamená, že zákazník si bude moci například objednat trasu z Rotterdamu do Prahy, a to za pomoci nástroje informační technologie (Systému koordinace přidělování tras – PCS) vyvinutého mezinárodní železniční organizací Rail Net Europe (RNE). První nabídka pro oba nákladní koridory včetně rezervní kapacity pro jízdní řád v roce 2016 byla zveřejněna 10. listopadu 2015 v systému PCS. Katalog s nabídkou předpřipravených tras pro jízdní řád 2017 bude k dispozici nejpozději 11. ledna 2016.

Zdroj: Doprava