Železniční most ve Žlebu poškodily povodně
– Poměrně zásadní oprava čeká v příštích týdnech železniční most přes Labe v Prostředním Žlebu. Několik posledních povodní jej poměrně dost poškodilo, Správa železniční dopravní cesty se jej proto rozhodla opravit. Poslední velkou ranou pro více než čtvrt kilometru dlouhý most byla povodeň z června 2013, kdy Labe vystoupalo na více než deset metrů. "Při podvodním průzkumu po povodni v roce 2013 byly zjištěny závady na pilíři, jako je vyplavené spárování do hloubky, místy vzniklé kaverny ve zdivu a narušené dno řeky v blízkosti pilíře," říká mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.
Pro žlebský most nebyly poslední dvě velké povodně prvními, které za více než 140 let své existence zažil. Po té poslední bylo ale nutné přistoupit k větší sanaci pilíře.
"Na základě výsledků průzkumu a nutnosti trvalého zajištění bezpečnosti železničního provozu bylo rozhodnuto o nutnosti sanace části pilíře pod hladinou vody. Pro samotnou sanaci pilíře a zpevnění dna je nutné nejprve provést štětovnicovou jímku, která se v současné době provádí dle stavební dokumentace v rámci odstranění následků povodní z roku 2013," říká Marek Illiaš s tím, že by oprava měla být hotová do konce letošního dubna.
Se stavbou železničního mostu začala Rakouská severozápadní dráha v polovině roku 1873, o pouhých patnáct měsíců později po mostě projel první vlak.
"Železná konstrukce zatížená dvanácti lokomotivami o celkové váze 120 tun podala svým minimálním průhybem (nejdelší příhradové pole o délce 100,5 m vykázalo největší elastický ohyb 30 mm) přesvědčivý důkaz o možnostech železných mostních konstrukcí," píše o zatěžkávací zkoušce mostu Jan Němec ve své knize Děčín – železniční křižovatka českého severu.
Most tehdy propojil dráhu z Podmokel do Drážďan s dnešním děčínským východním nádražím. Mezi tímto nádražím a Prostředním Žlebem stál ale kromě Labe v cestě také masiv Kvádrberku, který proťal 400 metrů dlouhý tunel. Pod Kvádrberkem je zároveň unikátní mimoúrovňové křížení tratí ve dvou tunelech.
Přestože jena mostu na první pohled místo pro dvojkolejnou trať,vždy po něm vedla jen jedna kolej. Místo pro druhou bylo využito například v roce 1927, kdy došlo k výměně mostní konstrukce. Ta slouží dodnes. Díky tomuto kroku nebylo nutné na delší dobu přerušit provoz na důležitém mostu, který je součástí tak zvaného děčínského trianglu mezi hlavním nádražím, Prostředním Žlebem a východním nádražím.
Most tak hraje svou nezastupitelnou roli ve chvílích, kdy je mimo provoz most vedoucí přímo z východního na hlavní nádraží. V takovém případě mohou využít vlaky právě žlebský most. Pokud by byl mimo provoz i tento most, nejbližší místo, kde mohou vlaky překročit Labe a vydat se ve směru například Česká Lípa nebo Liberec je až v Ústí nad Labem.
Zdroj: Denik.cz