Zvyká na život bez výhledu do kraje

– Na život za zdí si zvykají obyvatelé bývalé železniční stanice Sudoměřice u Tábora.

Modernizace trati mezi Prahou a Táborem je připravila o výhled do krajiny.

            „Zůstali jsme za zdí, nelíbí se nám to, ale co můžeme dělat?“ odpovídá pětadvacetiletý David Kubec na otázku, jak se žije ve stínu protihlukové bariéry. V domě, jenž patří Českým drahám, bydlí od svého narození a neumí si představit, že by se měl stěhovat jinam.

            „Zatím si na zeď zvykám. V prvním patře nám naštěstí malý výhled zůstal, dole je to mnohem horší.

Celý dosavadní život jsem se probouzel s pohledem na krajinu se stromy, teď se dívám do zdi. Je dobře, že ji alespoň natřeli různými barvami, aby to nebylo úplně šedé,“ hledá optimistickou notu David Kubec.

            Na Správu železniční dopravní cesty se trochu zlobí, že s lidmi z domu zeď vůbec nekonzultovala. „Věděli jsme, že zde něco postaví, ale vůbec jsme netušili, jakou to bude mít podobu. Prostě nás postavili před hotovou věc,“ tvrdí mladík. Přiznává ale, že hluk z vlaku je nyní mnohem menší, než byl před stavbou koridoru. „Dostali jsme nová okna, která toho také hodně odchytí, ale já jsem vlaky neslyšel ani předtím. Byl jsem na ně zvyklý a žádný hluk nevnímal,“ dodává.

Zdroj:  Táborský deník